Jestli jste poslední dobou zavítali do kavárny, nakupovat anebo jen na internet, pravděpodobně jste zaznamenali trend „reusable“, tedy znovupoužitelných produktů. Od kelímků na vodu, přes brčka až po plátěnky; většina toho, co jsme dříve vnímali jako čistě jednorázové, se nyní pyšní celoživotní výdrží. Výjimkou není ani kosmetický sortiment. Plast vystřídal papír, sklo anebo textilie – a právě té se budeme v nadcházejících odstavcích věnovat. Otázka dne zní: jak se odličovat, aniž bychom likvidovali jeden tamponek za druhým? Vyplatí se vsadit na bavlnu?
Zdroj: Bahama Skin
Počítejme. 🧮 Jestliže namalovaná*ý opouštíte dům např. pětkrát do týdne a na každé odlíčení spotřebujete v lepším případě celkem 4 vatové tamponky – přičemž hmotnost jednoho se rovná 1 gramu –, týdně to dělá 20, měsíčně 80 a ročně 960 gramů zbytečného kosmetického odpadu.
Zaokrouhleno nahoru, jen kvůli odličování tváře za rok v (optimistickém) průměru do koše naházíme asi kilogram vaty. To by se samo o sobě nezdálo tak strašné; číslo si ale zkuste vynásobit veškerým uživatelstvem make-upu na světě a výsledek následně postavte před otázku: proč? Proč, když existuje šetrnější alternativa v podobě znovupoužitelných bavlněných tamponků? Ano, i na tak jednoduché, rutinní činnosti lze „ekologicky ušetřit“. Přemýšlejte nad tím takto: odličovat se stejně budete alespoň tak dlouho, dokud se plánujete líčit – a SOSU Cosmetics na hřebík jen tak někdo nepověsí, no ne? 🤭 Krom toho, po tamponcích běžně sáhnete také během skincare, jakou provádíte dokonce dvakrát denně.
Samozřejmě můžete namítat, že vata se v jádru rovná také jen zpracované bavlně, která je a bude problematická jak v jednorázovém, tak „reusable“ podání. A máte pravdu, konvenčně pěstovaná bavlna představuje jednu z největších spotřebitelek vody mezi všemi agrikulturními plodinami.
⚠️ FUCK*TICKÉ OKÉNKO: Dle dat World Wildlife Fund (WWF) může být k výrobě jediného bavlněného trička zapotřebí přes 20 000 litrů vody, spolu s dalšími bezmála 150 gramy často vysoce nebezpečných pesticidů, kterými farmáři své plantáže chrání. V přepočtu na malý tamponek se cifry pochopitelně zmenšují, nicméně pointa zůstává stejná. Růst, úprava a barvení bavlníku si v množství, jaké si současná „fast“ společnost nárokuje, vybírá příliš vysokou daň nejen na zemědělské půdě, ale i zdraví pěstitelů nebo hladině přilehlých vod.
Zdroj: WorldPress.com
Jak tedy zní verdikt? Pomůžete přesedláním na látkové tamponky něčemu?
Ano! A tady jsou důvody proč:
1. Méně je vskutku VÍCE 📈
Jakýkoli jednorázový produkt nemá z hlediska ekologie šanci předčít ten, který lze zužitkovat opakovaně. Pratelné tamponky vám při ohleduplné péči mohou v kosmetické taštičce vydržet až dekádu. To znamená, že namísto kila bavlny ročně vyhodíte jen asi 10 gramů každých 8-10 let, a všechna ta voda, chemie i lidské úsilí alespoň padne na „zelenější“ účely. Jde o to, zbytečně neplýtvat.
Bojíte-li se, že látka nebude při odličování natolik účinná jako vata, mrkněte např. na zátěžovou zkoušku od dTestu, největší české spotřebitelské organizace. Ta srovnala 11 výrobků rakouského trhu – od Action, před Catrice až po Body Shop – a zjistila, že téměř všechny si obstojně poradí se rtěnkou, řasenkou i podkladovou bází. Čtyři obdržely hodnocení „velmi dobré“ a pět „dobré“, přičemž aby se nákup finančně vyplatil, tamponky je nutné využít 50–100krát. Takové četnosti bez problému dosáhnete, a pravděpodobně ji i několikanásobně překročíte.
Zdroj: Bahama Skin
2. Zkuste na to jít BIO 🍃
Klasicky obdělávanou bavlnu lze nahradit certifikovanou organickou bio-bavlnou, která je pěstována v souladu s mezinárodními normami ekologické produkce. Vyrůstá v přirozených podmínkách na polích spolu s dalšími druhy flóry, neošetřována pesticidy ani jinými rizikovými chemikáliemi.
Tím předchází úrodnostnímu vyčerpání půdy, podporuje biodiverzitu, zaručuje bezpečí i důstojné zacházení zemědělským pracovníkům a v konečném součtu spotřebuje až desetkrát méně vody než její „neudržitelná“ konkurence.
Vydáte-li se touto cestou, u produktu vždy hledejte potvrzení globálních (nejen) biotextilních certifikátů, jako GOTS (Global Organic Textile Standard), ECO LABEL či OCS (Organic Content Standards)
 - Wikipedie.png)
Zdroj: Wikipedie
3. KONOPÍ do kosmetické taštičky? 🌿
Pomalu se začínají objevovat i alternativní, „nebavlněné“ tkaniny, z nichž se znovupoužitelné odličovací tamponky dají zhotovit. Patří mezi ně např. konopné vlákno, oblíbené pro své antibakteriální vlastnosti a extra odolnost, nebo vysoko-absorpční bambusová viskóza, která textiliím propůjčuje nadstandardní měkkost.
Obě rostliny jsou oproti běžné bavlně vcelku nenáročné na zavlažování a méně náchylné k nemocem či útokům škůdců. Dokáží tudíž prospívat i bez chemických přípravků, případně za zcela minimální podpory pesticidních postřiků. Jinými slovy: Jejich výroba nevyčerpává tolik (ne)obnovitelných zdrojů a na životním prostředí nezanechává příliš markantní ekologickou stopu.
Zdroj: Farma Václav Lapka
4. Udělejte si SAMI 🪡
Není-li vám jehla a nit cizí, tamponky si můžete také svépomocí ušít z látky, co již máte doma, a vdechnout jí tak nový život. Není totiž nic udržitelnějšího než „recyklovat“ staré, obzvláště tváří v tvář konstantní potřebě pořizovat nové.
I přesto však postupujte uvážlivě. Výsledný produkt bude takřka denně přicházet do kontaktu s vaší pletí, a proto zvolte takový materiál, který ji nepodře, nerozdráždí, a hlavně – který je čistý. Zkraťte si třeba stále ucházející ručník z mikrovlákna nebo přetvořte bambusové triko na tílko a z rukávů udělejte kosmetické pomocníky.
Jestli si na podobné „make-overy“ netroufáte, ale tamponky byste stejně rádi v duchu DIY („Do It Yourself“) podomácku ušili, kupte si přiměřenou (centi)metráž certifikované organické tkaniny z rukou prověřených firem; popřípadě tzv. deadstock skladů, kde se obchoduje s neprodaným či dlouhodobě nevyužívaným zbožím. Pomůžete tím redukovat již existující textilní „odpad“, a navíc získáte kompletní kontrolu alespoň nad částí výrobního procesu. 👑
Zdroj: Tiny Trash Can
Samozřejmě chápeme, že opakovaně použitelné tamponky si od spotřebitelky*spotřebitele žádají o kapku více „úsilí“. Zatímco jednorázové pouze vyndáte z (plastového) obalu, třikrát přejedete po obličeji a dále se jimi nemusíte zabývat, pratelné – jak název napovídá – musíte namísto koše hodit do pračky. I proto se vyplatí mít jich v záloze alespoň tolik, kolikrát se odlíčíte, než ji naplníte. Totiž, přiznejme si, zahajovat běžný prací cyklus kvůli dvěma tamponkům nemá s udržitelností mnoho společného. 👉🏼👈🏼
Realitou je, že eco-friendly rozhodnutí člověka zkrátka obvykle stojí nějaké to vykročení ze zažitého pohodlí, ale také – a o to jde – stojí za něj. Ať už se vydáte jakoukoli z předestřených cest, věříme, že ulevíte Zemi i peněžence.
Jsme v tom s vámi,
Váš Tým Manifesto 💜
Zdroje:
WWF. (2011, 29. března). Help us save the t-shirt. World Wildlife Fund. Citováno dne 27. června 2024 z https://wwf.panda.org/wwf_news/?199832/Help-us-save-the-t-shirt
dTest. (2023, 9. června). Jsou znovupoužitelné odličovací tampony skutečně ekologické? dTest. Citováno dne 27. června 2024 z https://www.dtest.cz/clanek-10244/jsou-znovupouzitelne-odlicovaci-tampony-skutecne-ekologicke
WWF. (2023). WWF benchmarking study on cotton sustainability standards. World Wildlife Fund. Citováno dne 27. června 2024 z https://wwfint.awsassets.panda.org/downloads/wwf_benchmarking_study_on_cotton_sustainability_standards.pdf